Nevrátili mu peníze, u thajského vodopádu pak našel smrt. Dubovský by dnes slavil 50

Nevrátili mu peníze, u thajského vodopádu pak našel smrt. Dubovský by dnes slavil 50; Zdroj foto: ČTK

V sedmnácti letech debutoval v československé lize, v roce 1992 byl ve dvaceti hlavním tahounem Slovanu Bratislava při cestě za titulem. Ve federální soutěži nastřílel 59 gólů v 93 zápasech, rok po mistrovském primátu podepsal smlouvu s Realem Madrid.

V „Bílém baletu“ tančil dvě sezony, pak přestoupil do Ovieda, za které hrál nejvyšší španělskou soutěž až do osudného léta 2000.

Ta zpráva tehdy přišla jako blesk. Peter Dubovský zemřel při dovolené v Thajsku.

Chtěl si tenkrát vyfotit vodopády, při hledání nejlepšího záběru mu uklouzla noha a slavný ofenzivní fotbalista se zřítil asi z deseti metrů. Silnému krvácení a poškození mozku podlehl.

Přitom stačilo málo a do Thajska na osudný výlet vůbec nejel. Ještě měsíc před tragédií nastoupil za Slovensko v přípravě proti Rusku.

„Po tom zápase nám volal bývalý prezident Slovenského fotbalového svazu František Laurinec, že máme výbornou nabídku na turnaj do Japonska. Hrálo se tam o pěkné peníze,“ vzpomínal tehdejší asistent reprezentačního trenéra Anton Dragúň.

Pozvánka ovšem přiletěla do Bratislavy na poslední chvíli a hráči už měli po sezoně naplánované dovolené. „Tak jsme je museli my, trenéři, přesvědčovat, aby je zrušili,“ vyprávěl kouč.

Dodnes si vybavuje, jak zašel i za Dubovským. „Pamatuju si, jak jsem byl za Peťom na pokoji a bavili jsme se, že by si mohl udělat prázdniny v Japonsku. Chtěl všechno odvolat a jet s námi na turnaj, jenže cestovní kancelář mu nechtěla vrátit zálohu,“ posteskl si Dragúň.

Slováci tak odletěli do země vycházejícího slunce bez své největší hvězdy. Ta zamířila do Thajska… Zpráva o Dubovského smrti zastihla Dragúně po návratu z Japonska, když se byl podívat na mistrovství Evropy v Nizozemsku a Belgii.

„S trenérem Adamcem jsme byli na cestě, když Jožovi zazvonil telefon. Vesele to zvedl a najednou říká: Ne, to nemůže být pravda. Tehdejší sekretář slovenského svazu Mikuláš Tarči mu oznámil, že Dubovský nežije. Byl to obrovský šok. Jozef se za volantem roztřásl tak, že jsme téměř havarovali,“ líčil Dragúň.

„Zaparkovali jsme, jak nejrychleji to šlo, a půl hodiny jsme vůbec nedokázali promluvit. Jen jsme se na sebe dívali. Nedokázali jsme uvěřit tomu, co se stalo. Byl to nesmírný talent. Když si pomyslím, že mohl, chudák, ještě žít, je mi do pláče,“ přiznal kouč.

„Byla ho velká škoda, protože to byl jeden z nejlepších fotbalistů, jakého jsem měl tu čest poznat. Škoda, že mu nevrátili ty peníze a nejel raději s námi do Japonska. Kdyby byla cestovní kancelář vstřícnější, mohl žít,“ zopakoval Dragúň.

A slavit dnes 50. narozeniny…

You May Also Like

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *