Rychlejší než Bolt. Úkaz z Tampy láme rekordy, přitom chtěl být jen lepší fotbalista

Rychlejší než Bolt. Úkaz z Tampy láme rekordy, přitom chtěl být jen lepší fotbalista; Zdroj foto: Reuters

Už před sobotním mítinkem v Baton Rouge v Louisianě držel Knighton světový rekord juniorů ve sprintu na 200 metrů (19,84), ale výkon z loňského roku, kdy ještě běhal v mladší kategorii do 18 let, dokázal stlačit dolů o dalších 35 setin.

Časem 19,49 se zařadil dokonce na čtvrté místo úplných historických tabulek dvoustovky. Za Bolta (19,19), Yohana Blakea (19,26) a Michaela Johnsona (19,32).

Světová média v titulcích okamžitě oprášila spojení „Nový Bolt“ a byť může příměr s největším atletickým fenoménem 21. století působit poněkud lacině, zde má pevné základy.

Už vloni Knighton zlomil Boltův rekord na 200 metrů v kategorii do 18 let (20,13). A posunul ho hned sedmkrát. Nejlepší čas vyšponoval v červnu v Eugene na 19,84, ostatně právě toto vlastní maximum si teď vylepšil.

Další srovnání s jamajským bleskem? Před dovršením dvaceti let běžel Bolt trať začínající zatáčkou nejrychleji za 19,93. Rodák z Tampy je tedy už nyní o 44 setin rychlejší, to přitom jako junior bude závodit ještě v příštím roce. 

Na stovce je Knighton ve světových tabulkách do 18 let druhý (10,16), v historickém pořadí do 20 let devátý (10,04 – tento čas zaběhl den před senzační dvoustovkou za 19,49), ale tam svou specializaci nevidí.

„Mojí hlavní tratí je dvoustovka,“ měl Knighton jasno už v roce 2020, kdy v barvách Hillsborough High School bořil americké školní rekordy. Ačkoli atletice a běhu se začal věnovat až při svém nástupu na střední školu v roce 2019.

Když ho trenér coby studenta prvního ročníku přiměl k návštěvě oválu, přemýšlel Knighton tak, že mu atletická průprava pomůže stát se lepším fotbalistou. Do té doby totiž hrál americký fotbal na postu receivera, kde je rychlost základním předpokladem.

S přicházejícími atletickými úspěchy si však kariéru na hřišti rozmyslel.

K Boltovi se už před dvěma lety v jednom z rozhovorů sám připodobnil. „Můj běžecký styl je mu docela podobný. Zřejmě proto, že jsme stejně vysocí,“ zmínil Knighton, ve skutečnosti o čtyři centimetry menší.

V době nejpřísnějších restrikcí v rámci koronavirové pandemie na sobě tvrdě pracoval. „Pořád jsem cvičil a posiloval, i když se mi třeba zrovna nechtělo. Nemohl jsem chodit běhat se svým týmem, tak jsem často zvedal činky,“ vyprávěl tehdy šestnáctiletý sportovec.

Příprava se vyplatila hned o rok později, kdy se Knighton kvalifikoval na olympiádu. V sedmnácti letech jako nejmladší atlet Spojených států od roku 1964 a vytrvalce Jima Ruyna.

V Tokiu opanoval svůj rozběh i své semifinále, v bitvě o medaile skončil s časem 19,93 čtvrtý. Za vítězným Kanaďanem Andrem De Grassem zaostal o 31 setin, od bronzového krajana Noaha Lylese ho dělilo 19 setin.

První velkou medaili mezi dospělými by Knighton mohl vybojovat na mistrovství světa, které letos v červenci hostí jeho oblíbené město Eugene. Už teď je jisté, že dvoustovka tam bude ostře sledovaná.

You May Also Like

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *