Africké hvězdy ve válkou zmítaném Kamerunu. Organizátory děsí i ozbrojený maskot

Africké hvězdy ve válkou zmítaném Kamerunu. Organizátory děsí i ozbrojený maskot; Zdroj foto: Reuters

Do Kamerunu už dorazily největší hvězdy předních světových lig. Egypt povede na Africkém poháru národů (Afcon) Mohamed Salah, Senegal zase spoléhá na jeho kolegu z Liverpoolu Sadia Maného, svou slabou formu z Arsenalu se bude snažit v gabonském dresu oživit Pierre-Emerick Aubameyang.

Jenže týmy i pozorovatelé se obávají o bezpečnost v pořadatelských městech šampionátu, zatímco lidskoprávní organizace vyzývají většinově frankofonní vládu i anglicky mluvící povstalce k dočasnému příměří.

Hrozba bombového útoku

Už v neděli odpoledne má přitom turnaj zahájit utkání domácí reprezentace proti Burkině Faso, večer pokračuje program střetnutím Etiopie s Kapverdami. Měsíce přitom především nevládní organizace vyvíjely tlak na Africkou fotbalovou konfederaci (CAF), aby turnaj přeložila. Nestalo se.

Osm zápasů se odehraje ve městech Limbe a Buea, které se nacházejí v anglofonní části na západě Kamerunu. Turnaj celkem hostí šest měst z nichž právě Limbe je považováno za nejnebezpečnější. Pobřežní sídlo velikosti menšího krajského města v Česku čelí útokům od roku 2017, kdy vypukl v zemi konflikt.

V rámci něj se snaží ozbrojené skupiny o odtržení západní části území a vytvoření státu Ambazonia. Od roku 2017 zemřelo při násilných akcích nejméně tři tisíce lidí (některé organizace uvádějí i dvakrát tolik) a téměř milion opustilo své domovy. Podle lidskoprávních uskupení především z obav před vládními jednotkami.

V posledním roce se boje vyostřily a separatisté také začali využívat podomácku vyrobené výbušniny.

„Obávám se, že relativně nedávný trend bombových útoků může zasáhnout také Afcon,“ uvedl místní novinář Honore Kuma pro Reuters. Jen nedaleko od Limbe ve městě Buea se odehrály v listopadu dvě exploze. Jedna z nich na místní univerzitě, při které bylo zraněno 11 lidí.

Vláda proto po dobu šampionátu omezila svobodu pohybu a shromažďování.

„Jak si mám užít fotbal, když mí bratři a sestry trpí v důsledku krize? Každý den někdo umírá,“ říká třiatřicetiletý Roland, který žije poblíž stadionu v Limbe.

Pozor na maskota

Státní orgány slíbily, že zabezpečí hladký průběh šampionátu a zaručí bezpečnost účastníků. Plány na posílení bezpečnosti ovšem zůstaly neveřejné. Klíčová místa už nyní hlídají ozbrojené složky a na cestách do měst, kde se budou pohybovat týmy ze skupiny F, zřídily také kontrolní stanoviště.

To kritizují některé pozorovatelské organizace. „Je to strategie, při které tratí obě strany. Separatisté mohou kvůli násilí přijít o podporu anglofonních Kamerunců, vláda zase přísnými opatřeními může vyvolat odvetu a eskalovat konflikt,“ píše se v prohlášení Mezinárodní krizové skupiny.

„Afcon se odehraje ve velmi dobrých podmínkách. Nejsou žádné důvody k obavám,“ snaží se situaci uklidnit oblastní zástupce Emmanuel Ledoux Engamba. Separatisté už ale v minulosti sportovní události napadli. Na severozápadě země vládní jednotky nedávno zpozorovaly muže v převleku maskota turnaje lva Mola, jak objíždí region v neprůstřelné vestě a s ozbrojeným doprovodem.

Separatismus není jediným problémem země. S násilím se potýká podle zpráv nezávislých organizací devět z deseti regionů, mimo jiné také kvůli potyčkám mezi rybáři nebo pastevci, které se přelévají ze sousední Středoafrické republiky.

Turnaj má ještě více potenciálních problémů. Pochybnosti panují ohledně připravenosti stadionů, na kterých se má 33. mistrovství afrických zemí konat, v zemi je navíc rozšířená nákaza cholerou. Velkou hrozbou pro průběh turnaje je covid a nakažlivější varianta onemocnění omikron, která komplikuje dění i jinde ve sportovním světě. Rozšíření covidu například donutilo organizátory zrušit probíhající MS v hokeji hráčů do 20 let. 

Kamerun měl mistrovství pořádat už v roce 2019, ale po rozhodnutí prezidenta CAF Ahmada Ahmada se nakonec pořádání šampionátu zhostil Egypt, protože Kamerun Ahmad hodnotil jako nepřipravený na pořádání akce.

Šest let nestability

Konflikt v zemi začal už v roce 2016 v západních regionech země, kde žije anglicky mluvící menšina. I proto se mu říká někdy anglofonní krize, ambazonijská válka nebo kamerunská občanská válka. Krizi odstartovaly protesty učitelů a právníků proti útlaku ze strany francouzské většiny.

Po násilném potlačení ze strany vlády se zformovalo radikální ozbrojené hnutí, které působí v oblastech lesů a kakaových plantáží. Anglicky mluvících Kamerunců je přibližně pětina z 22 milionů obyvatel země a soustředí se především na západě země.

Kamerun má dlouhodobě problémy s dodržováním lidských práv. Prezident Paul Biya vládne v zemi od roku 1982 a podle opozice chce pořádáním šampionátu získat na svou stranu mladé Kamerunce. Vláda současně podle Deutsche Welle reaguje i na mírové protesty tvrdými zásahy s použitím násilí.

You May Also Like

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *