Ronaldinhův dres jsem v kartách neprohrál, brání se Perniš. Rok strávil ve vězení

Ronaldinhův dres jsem v kartách neprohrál, brání se Perniš. Rok strávil ve vězení; Zdroj foto: ČTK

Dodneška je to nejslavnější zápas v historii púchovského fotbalu. Tamější Matador uhrál v sezoně 2003/2004 v Poháru UEFA remízu 1:1 se slavnou Barcelonou. Proti Ronaldinhovi, Xavimu či Kluivertovi tehdy nastoupil i Perniš.

„Byl to šok nejen pro Slovensko, ale pro celou fotbalovou Evropu. Sami jsme nevěděli, jak se nám to vlastně podařilo. Podcenili nás, což se jim vymstilo,“ vzpomínal Perniš na konci loňského roku v rozhovoru pro slovenský portál sme.sk. 

I když proti nim stál „bezejmenný“ tým, veličiny světového fotbalu prý neukazovaly na Slovensku žádné hvězdné manýry. „Nic takového jsme nezaregistrovali. Prý ani neměli žádné speciální požadavky. K nám se chovali úplně normálně,“ vybavuje si Perniš.

Jeho prosbě o výměnu dresu dokonce vyhověla největší tehdejší hvězda, slavný Brazilec Ronaldinho. „Ani sám nevím, jak se mi to povedlo. Neuměl jsem anglicky, proto jsem jen ukázal na dres. A on si ho bez problémů svlékl, to jsem byl překvapený,“ líčí setkání s fotbalistou, jenž byl v té době na vrcholu.

Cenný suvenýr však už Perniš nemá. Na Slovensku se mluvilo o tom, že dres držitele Zlatého míče z roku 2005 prohrál v kartách. „To ne,“ brání se bývalý slovenský útočník této verzi. „Pravda je jedině to, že už ho nemám. Daroval jsem ho jednomu malému baru. Víc o tom ale nechci mluvit,“ končí tohle téma.

Faktem ale je, že jeho kariéra ani další život úplně jednoduchý nebyl. A není tím ani tak myšlena odveta na Nou Campu, kde už Barcelona zničila Púchov osmi góly.

Fotbalista, který ke slovenskému titulu s Interem Bratislava přidal i ten maltský ve službách Sliemy Wanderers, si zahrál i v Řecku a v Kuvajtu. Šestadvacet ligových duelů a tři góly nastřádal také v české lize, v sezoně 2005/2006 hájil barvy Jihlavy.

Pověst talentu, která ho provázela, ale úplně nenaplnil. „Nikdy jsem nebyl poctivec jako například Peter Németh,“ srovnává s bývalým spoluhráčem a útočníkem Baníku Ostrava či Eintrachtu Frankfurt.

„Nedá se ale říct, že bych byl lajdák. Ano, určitě bych dnes udělal něco jinak a věci během kariéry změnil. S tím se však už nedá nic dělat. Beru to tak, jak to je. Život jde dál,“ pokrčí rameny.

A vskutku ho poznal i z té ne příliš pozitivní strany. Po konci profesionální kariéry musel také za mříže. Policie ho odvážela v želízkách přímo ze zápasu na hřišti v Lehotě pod Vtáčnikom. Dostal dva roky za krácení daně a pojistného. Po uplynutí poloviny trestu se dočkal propuštění za dobré chování.

„Mrzelo mě to, ale už se s tím nedalo nic dělat. Odsoudili mě a musel jsem trest přijmout. Když jsem byl mladý, udělal jsem chybu,“ nevymlouvá se Perniš. „Odpykal jsem si to však a jsem rád, že jsem mohl začít odznova,“ doplňuje.

I v žaláři mu nekonečně se vlekoucí čas pomáhal ukrajovat sport. „Dál jsem hrál fotbal. Využívali jsme hřiště v areálu věznice. Hodně jsem sportoval, koukal na televizi. Pracoval jsem jako skladník, taky jsem měnil prádlo pro nové odsouzené,“ vypráví hráč, který ve slovenské lize odehrál 162 zápasů a nasázel 54 gólů.

Po propuštění na svobodu se usadil v Česku. „Je jen málo fotbalistů, kteří mají díky fotbalu peníze až do konce života. Já dál pracuju jako skladník, jezdím s vysokozdvižným vozíkem,“ prozrazuje.

Ale i nadále se věnuje své životní lásce. I v pětačtyřiceti letech pořád hraje jako stoper okresní soutěž, navíc se dal i na dráhu rozhodčího. „Z okresu jsem dokonce nedávno postoupil do kraje,“ pyšní se svými úspěchy s píšťalkou. Fotbalisty na Zlínsku tak soudcuje i muž, který si to na trávníku před lety rozdal s Barcelonou.

You May Also Like

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *