Dvakrát skočil daleko, koleno nevydrželo. Koudelka přesto věří v olympijský zázrak

Dvakrát skočil daleko, koleno nevydrželo. Koudelka přesto věří v olympijský zázrak; Zdroj foto: Toyota ČR

Přípravu na olympijské hry, které jsou v únoru na programu v čínském Pekingu, dvaatřicetiletému Koudelkovi výrazně zkomplikovalo hned dvojité zranění kolene.

„Nejprve jsem v Polsku skočil moc daleko a natrhl si vazy v koleni. Pak jsem trošku uspěchal návrat kvůli mistrovství světa, a bohužel se mi stalo to samé v Německu. Jenže to koleno už nevydrželo a musel jsem podstoupit operaci,“ popisuje rodák z Turnova.

Místo aby začal s intenzivním tréninkem před zimní olympiádou, začal docházet na rehabilitaci do Centra pohybové medicíny k Pavlu Kolářovi.

Chtěl si ale být jistý, že pro návrat udělá maximum, a tak se v létě přesunul za ještě intenzivnější léčbou do Slovinska. Strávil tam čtyři měsíce. A oklepal se obdivuhodně rychle.

„Měl jsem tam dvakrát denně tréninky, po tréninku vždycky rehabilitace a různá cvičení. Díky tomu jsem se po osmi měsících od operace vrátil na můstek, přičemž normálně jsou prognózy rok až patnáct měsíců,“ říká Koudelka.

Teď už ze všech sil dohání manko a těší se na první závody. Musel změnit přístup, upravit tréninkový plán.

„Nemohl jsem například dělat žádné velké dřepy s činkami a podobně. Bylo třeba se koncentrovat na cviky, kdy mě koleno nebude bolet, takže se hodně věcí muselo upravit. Právě se Slovinsku mě naučili úplně nové cviky dělat, které jsem neznal a které jsou pro mé tělo dobré,“ vypráví.

Paradoxně mu změny prospěly. Díky tomu, že dlouho nemohl na můstek, nabral skvělou fyzickou kondici.

„Jsem na tom asi nejlíp, co jsem kdy byl,“ potvrzuje Koudelka.

„Dokonce jsem si našel cestu k běhu, který jsem dřív neměl moc rád, ale ještě s lehkými výskoky byl ideálním způsobem, jak fyzičku a dynamiku do nohou dostat. Navíc když jsem nějakých pět měsíců nemohl pomalu ani chodit a pak mi doktoři konečně povolili alespoň běh, najednou to pro mě bylo něco úžasného a v běhání jsem našel obrovskou zálibu,“ směje se.

Koudelkovi je nicméně jasné, že se absence tréninků na můstku může v sezoně negativně projevit.

„Jak jsem na tom na můstku, se teprve uvidí. Jsem na začátku a čeká mě ještě dlouhá cesta, ale prioritou je olympiáda, kde už bych chtěl být stoprocentně připravený, co se týče fyzické zdatnosti i techniky,“ plánuje.

Přivézt olympijskou medaili, je Koudelkovým snem už odmalička. Proto neváhal mu podřídit ani rehabilitaci po operaci.

„Získat medaili po takovém zranění by byl asi trochu zázrak, ale zázraky se dějí, zvlášť v našem sportu. Ne že bych se k tomu upínal, ale udělám maximum pro to, abych dovezl co nejlepší výsledek,“ slibuje Koudelka.

Z můstků v Pekingu má trochu respekt. Jsou totiž nově postavené, a tak na nich ještě nikdo neskákal. Na druhou stranu vnímá, že je to zároveň i výhoda, která staví všechny zúčastněné na stejnou startovací čáru, nikdo z konkurence nebude mít větší zkušenost.

Jisté obavy má i ze samotného průběhu olympijských her.

„Asi to nebude ta klasická olympiáda, kde jsme se mohli koukat na jiné sporty, navzájem si fandit. Kvůli covidu tam asi budeme závodit jen v takové bublině. Nebude to ono,“ říká český reprezentant.

You May Also Like

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *