Bude mít kdo pískat? Útoky a pandemie kosí počty sudích: Už nevíme, co od lidí čekat

Bude mít kdo pískat? Útoky a pandemie kosí počty sudích: Už nevíme, co od lidí čekat; Zdroj foto: Reuters

Přitom ani před pandemií nebyl český hokej v situaci, že by musel zájemce o pískání odhánět.

Naopak bral, kde se dalo. A když už nového sudího získal, velmi často se s ním brzy loučil. Důvod? Nevraživá atmosféra vůči rozhodčím. Například vulgární urážky od trenérů, ale hlavně rodičů začínajících hokejistů.

„Máme 50procentní úbytek mladých rekrutů v průběhu dvou let právě v návaznosti na negativní jevy ve společnosti,“ líčí šéf českých sudích Vladimír Šindler. „Přemotivovaní rodiče se nejdou na hokej pobavit. Jdou se podívat na to, jak jejich děti v pátých šestých třídách sbírají kanadské body a v uvozovkách vyhrávají zápasy. A nejzásadnější na tom všem má být výkon rozhodčího. Když na něj pak vystartují, ti mladí kluci si říkají, jestli jim to za to stojí.“

Další ránu pak přinesl koronavirus, který se v Česku začal šířit na jaře 2020 a zásadně ovlivnil dvě hokejové sezony. Rušily se zápasy, některé soutěže prakticky neproběhly.

Řada rozhodčích tím pádem neměla co na práci. „V podstatě 18 měsíců neřídili jediné soutěžní utkání,“ uvádí Šindler. „Někteří kluci zjistili, že jim práce sudího tolik nechybí. Byli donuceni si najít jinou zábavu. Našli se třeba v novém koníčku, nové náplni volného času. Přerušila se pupeční šňůra.“

K hokeji se po pandemii nevrátilo asi deset procent mladých rozhodčích, kteří v posledních dvou až třech letech prošli školením.

„Nejde o drastický úbytek, ale pro nás je to zásadní číslo,“ vysvětluje Šindler. „Neříkám, že se to projevuje ve všech regionech, ale tam, kde byla situace špatná, je ještě horší. Krajské komise teď mají neskutečně komplikovanou práci. Vidíme, že v horizontu dvou tří let musí dojít k zásadní změně, jinak budeme mít problém s obsazováním zápasů.“ Jinými slovy by v některých případech neměl kdo pískat.

Potíže nicméně nehlásí jen česká kotlina. Paradoxně ještě hůř je na tom kanadská kolébka hokeje a celá Severní Amerika.

Mašina na peníze NHL stále šlape, jak má, ale jakmile půjdete v hierarchii soutěží níž, idylka končí. Některé menší ligy musejí rušit zápasy, případně nasazují tři rozhodčí místo obvyklých čtyř.

V Kanadě jsou na tom nejhůř provincie Ontario a Québec. Hockey Canada, nejvyšší orgán kanadského hokeje, zaměstnával před příchodem viru 33 tisíc sudích, v minulém ročníku jich kvůli vrcholící pandemii bylo jen 16 tisíc. Návrat k normálu ale stále nepřišel, byť přihlášky stále přibývají.

Například mládežnická GTHL měla před pandemií skoro tři stovky sudích. Nyní jich má asi o sto méně. „Rozdáváme vizitky jako šílení,“ řekl serveru The Athletic manažer soutěže Peter Kourtis. 

Jeho kolega Patrick McAlear, jenž má v lize pod palcem rozhodčí, zmapoval, co za odlivem stojí. Někteří sudí se podle něj odstěhovali do menších měst, protože mohli přejít na home office, jiní změnili zaměstnání a díky vyššímu platu už si nepotřebují přivydělávat pískáním. Část odpadlíků má pak strach z viru, resp. z neočkovaných hráčů.

Když sudího doprovází policie

Podobně jsou na tom Spojené státy, které mají ke Kanadě kulturně blízko. Zámořská média si však všímají ještě jednoho aspektu, který přispívá k úbytku sudích – nevraživá atmosféra.

Muži v pruhovaném čelí nepřátelskému chování od trenérů, hokejistů i jejich rodičů. Někteří nováčci s píšťalkou kvůli tomu raději končí už po pár zápasech.

Rozhodčí Eugene Binda zažil za víc než 40 let pískání ledacos. „Škrcení, párkrát i ránu pěstí. Už ani nevíme, co od lidí čekat, což logicky vzbuzuje strach,“ řekl stanici CBS.

Asociace, která řídí hokej v Massachusetts, napočítala od startu sezonu už několik incidentů. Jednoho sudího musela po klání osmiletých dětí doprovázet policie. Ženská rozhodčí po verbálních útocích od rodičů zápas ani nedopískala. 

„Myslím, že na děti je vyvíjen velký tlak, aby uspěly. Když ale třeba faulují, není to jejich chyba. Rodiče si pak vylijí vztek na rozhodčích,“ podotkl Binda.

Představitelé massachusettského hokeje si myslí, že nárůst agrese způsobilo zpřísnění pravidel v minulém roce. Nyní už lze kromě hráčů suspendovat také trenéry a právě rodiče.

„99,9 procent rodičů je v pohodě,“ prohlásil šéf zmíněné asociace Bob Joyce. „Za víkend zorganizujeme dva tisíce zápasů, za rok sto tisíc. Jeden dva incidenty ale samozřejmě přitáhnou pozornost.“

Specificky negativní Česko

Česko je na tom v tomto ohledu pořád hůř. Alespoň podle šéfa tuzemských rozhodčích Šindlera. „Nebavme se o individuálních výstřelcích, které se stanou všude na světě. Co se týče prostředí žákovského hokeje, je specificky negativní atmosféra u nás a na Slovensku,“ tvrdí.

„Myslím, že je to obecně nastavením atmosféry ve společnosti,“ pokračuje. „Nejsem sociolog, ale za svou mezinárodní kariéru jsem získal zkušenosti i z mládežnického hokeje a v současnosti komunikuji s kolegy z ostatních komisí rozhodčích ve vyspělých hokejových zemích. Vím, že oni problémy na nejnižší úrovni vůbec nemají. Když se jich ptám, jak řeší některé situace, tak se na mě někdy dívají tak překvapeně, že vůbec neví, co čem mluvím. Se zákeřným útokem na mladého rozhodčího se na úrovni žákovských lig nikdy nesetkali.“

Šindler a spol. připravují pro příští ročník velkou náborovou kampaň. Ale k tomu, aby měl v budoucnu do rozhodcovské píšťalky kdo foukat, bude zapotřebí také zklidnění – podle Šindlera – přemotivovaných rodičů.

„Nastavení, jak k hokeji přistupujeme, je jedna z věcí, která nám trochu chybí k tomu, abychom se mohli vrátit do pozic, na něž jsme byli před deseti lety zvyklí,“ myslí si šéf českých sudích.

You May Also Like

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *