Z těch slov mrazí. Stačil centimetr a nemuselo mě už bolet nic, líčí brankář Olomouce

Z těch slov mrazí. Stačil centimetr a nemuselo mě už bolet nic, líčí brankář Olomouce; Zdroj foto: Tomáš Liška

K nešťastné situaci došlo 2. září. Olomouc hostila v přípravě Hradec Králové, prohrávala 1:3, když v čase 52:14 zasáhla brusle Petra Koukala domácího gólmana do krku.

„Neviděl jsem to a ani nechci,“ otřese se Konrád při vzpomínce. Dramatické momenty přesto popsal na stránkách olomouckého klubu.

„Pamatuji si to ale dobře. Byl jsem u tyčky a díval jsem se do rohu. Z druhé strany do mě hráč narazil, přičemž jak tam ještě přepadl přes jednoho z našich, tak mě zasáhl,“ vybavuje se. „Byla to nešťastná náhoda, prý mě trefil patou,“ líčí.

Po zásahu bruslí se rozjel ke střídačce, přestože netušil, co se přesně stalo. „Já si spíš myslel, že mi praskl nějaký sval, nicméně pak na mě někdo z ledu křičel, že je tam krev. Tak jsem se to snažil zatlačit, a najednou jsem cítil, že jsem měl prsty uvnitř v ráně,“ vypráví Konrád.

Najednou prý zpanikařil, jelikož první, co ho napadlo, byla, že má přeříznutou tepnu. „Vzpomněl jsem si na Richarda Zedníka, který právě takto dostal bruslí do krkavice, přičemž on také hned jel na střídačku, čímž si zachránil život.“

Lékaři mu okamžitě na krk dali alespoň ručník, a protože na hráčské lavici nebylo dost místa, položil se na zem, aby vytvořil větší prostor. Zápas se nedohrál, on zamířil bleskově do nemocnice, kde se hned podrobil operaci.

Teď bude čekat, jak rychle se šrámy zahojí. „Úplně přesně to nevím, nicméně 23. 9. mám kontrolu na neurologii a na ORL, takže tam bych se měl dozvědět více. Nejspíše už sundám nákrčník, načež se s lékaři domluvím na nějakých rehabilitacích a lehčích trénincích. Doufám, že se vrátím co nejdříve,“ věří.

I když se momentálně cítí už mnohem lépe, bolesti ho neopouští. „A to převážně v noci, jelikož musím nosit nákrčník. Moc se tedy nevyspím. Jsou dobré i horší dny, ale doufám, že se ten můj zdravotní stav bude co nejrychleji zlepšovat,“ přeje si Konrád.

Kvůli zasaženým nervům zčásti necítí rameno. „Na pohyb to ale naštěstí nemá vliv,“ oddechne si slovenský hokejista.

Je mu jasné, že mohl dopadnout mnohem hůř. „Když jsem říkal doktorům, že mě bolí rameno, tak mi odvětili, že mohu být rád, že je to jen tohle. Kdybych dostal zásah o centimetr níže, nemuselo mě bolet vůbec nic, z čehož člověka mrazí. Nakonec to tedy dopadlo vcelku dobře.“

Koukal se mu hned ozval do nemocnice. „Psal mi, když jsem se vzbudil po narkóze. Omlouval se mi, nicméně tohle se stává, určitě to není jeho vina,“ tvrdí Konrád.

Po propuštění z nemocnice hned zamířil na olomoucký stadion. „Bydlím kousek, takže jsem manželce řekl, že nejdřív chci pozdravit kluky, a pak teprve pojedu domů,“ prozrazuje třiatřicetiletý slovenský reprezentant.

„Strávil jsem tedy asi dvacet minut v šatně a jsem rád, že jsem je mohl vidět. Teď budu chodit do kabiny častěji, jelikož je mi lépe,“ těší se Konrád.

You May Also Like