Chybovost na jaře byla extrémní a VAR se u nás zbortil, tvrdí končící Královec

Dlouhá léta byl považován za nejlepšího českého rozhodčího, sklonek jeho kariéry ale provázely pochybnosti. Pavel Královec, muž, který ve Fortuna:Lize odpískal celkem 267 zápasů, ovšem trvá na svém čistém morálním štítu: „Každému se můžu podívat do očí,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Minulý týden jste oficiálně ukončil kariéru. Převládá ve vás hrdost nad dosaženými výsledky, nebo spíš zklamání ohledně okolností, které ukončení kariéry doprovázely?

Když si kariéru proberu, byla dlouhá a bohatá. Byl jsem na OH v roce 2012 v Londýně a na dvou evropských šampionátech, 2012 jako čtvrtý rozhodčí, o čtyři roky později na Euro 2016 ve Francii jsem se dostal i na hřiště a řídil dva zápasy v základní skupině (Ukrajina – Severní Irsko a Rumunsko – Albánie). Jediné, co mi chybí do sbírky, je světový šampionát dospělých, což mě mrzí. Bylo to o krůček, ale buďme realisty, nikdy nejelo dvacet rozhodčích z Evropy, maximálně pět šest a mezi ně se propracovat bylo velmi obtížné. Ostatně nikdo z českých rozhodčích po rozpadu federace na mistrovství světa nepískal.

Kauza finále MOL Cupu

Týden před loňským finále Mol Cupu mezi Libercem a Spartou kontaktoval tehdejší místopředseda Roman Berbr telefonicky Královce a žádal ho, že potřebuje „jednu politickou věc.“ „Ty to pochopíš. V pondělí byl za mnou Pepa Krula,“ říkal Berbr do telefonu. Josef Krula je bývalý rozhodčí, jehož ještě z jeho aktivní kariéry provází velmi kontroverzní pověst. Nyní je sportovním manažerem Sparty.

„Jenom ho potřebuju, ho pozdravuj potom. A ze zbytku udělej suchej hajzl,“ dodal posléze Berbr. Pavel Královec na to reagoval, že „jim to nedělá problém.“ A prohlásil: „Ať mají o čem psát.“ V samotném finále pak Sparta vyhrála 2:1 poté, co Královec nevyloučil Martina Frýdka za úmyslné šlápnutí na libereckého Tomáše Malínského.

A ten váš mediálně propíraný závěr kariéry?

Na druhé straně jsem si nepředstavoval, že skončím za takových okolností. Ale to přináší život, nedá se nic dělat. Skončil jsem asi o rok dříve, než se předpokládá vzhledem k věku (doporučený věk odchodu je 45 let), stále jsem na jaře byl na oficiální české listině rozhodčích, protože jsem se zúčastnil všech potřebných zkoušek. Nebyl jsem však na žádná utkání už nominován, nikdo mi důvod nesdělil. Nebylo to sice zvyklostí, ale myslím, že by to měla být alespoň slušnost. Říci na rovinu, proč už nejsem obsazovaný.

Skončil jste opravdu definitivně? Nezvažujete pomoci českému fotbalu
například řízením nižší soutěže žáčků jako vaši starší předchůdci?

Určitě se nevrátím už na vrcholovou úroveň, nějakým exhibicím či svátkům bych se však nevyhýbal. Neříkám ani, že bych nechtěl pomoci mládeži či školení nástupců. Máme spoustu mladých rozhodčích, v nichž je potenciál, zkušenosti a rady budou potřebovat. To se ještě uvidí.

Myslíte, že vaši kariéru předčasně ukončilo finále MOL Cupu Sparta versus Liberec, kdy vám bylo vytknuto, že jste nevyloučil hráče Sparty Martina Frýdka za šlápnutí na ležícího soupeře?

To bych se úplně nedomníval. Spíš následné věci, které se v českém fotbale děly.

Byl jste zachycen v policejních odposleších, kdy vás před finále kontaktoval tehdejší místopředseda FAČR za Čechy Roman Berbr, který byl zadržen a obviněn za spáchání více trestných činů. Chápete, že jste tím pozbyl v očích veřejnosti důvěryhodnost?

Zavolal mi místopředseda, druhý z nejvyšších mužů asociace, který dostal vysoký mandát spolku ve volbách, nešlo mu telefon nevzít. Nějaká komunikace mezi námi proběhla, to už bohužel nelze vzít zpátky, ale otevřeně říkám, že mám čisté svědomí.

Už víte, co znamená termín ‚suchej hajzl‘, který místopředseda Berbr použil?

Nezlobte se, to nechci komentovat.

Když si to zpětně vyhodnotíte, vyloučil byste dnes Frýdka?

Když v tom někdo bude chtít najít moji zásadní chybu, tak to tak uchopí. Já jen znovu zdůrazňuji, že ten zákrok nebyl pro mě tak jednoznačný, nebyla to černobílá situace. Na některých instruktážních videích byly obdobné zákroky, nikdy nejsou stejné, kde se doporučilo udělení napomenutí, tedy jen žluté karty. Druhá věc je, že jsem dostal informaci od VAR, odkud mi můj verdikt potvrdili. Nyní říkám, že bych nevyloučil v takovém utkání, jako je finále poháru, za tento přestupek ani hráče Sparty, ani hráče Liberce, ani kohokoli jiného.

Když jste v prosinci řídil zápas Ligy mistrů Chelsea vs. Krasnodar,
připustil jste si možnost, že už další utkání nebude?

Nikdo nevěděl, co bude, jak se bude situace v českém fotbale vyvíjet. K něčemu však došlo a já už nominovaný nebyl. O předčasném ukončení kariéry jsem však uvažoval už dříve. Byla příležitost znovu se zúčastnit mistrovství Evropy, tím bych kariéru ukončil. Bohužel se vzhledem ke koronavirové pandemii šampionát o rok odsunul. Šance dostat se na vrcholnou akci byla pro mě stále menší, všechno jsem prokonzultoval se šéfem rozhodčích na UEFA Italem Robertem Rosettim s tím, že mezinárodní kariéru ukončím k 31. 12. 2020.

Dostal jste nabídku vstoupit do nové komise rozhodčích, která vznikne po
volební valné hromadě?

Takovou nabídku jsem neobdržel, ani mě nikdo v tomto smyslu nekontaktoval.

Poslední roky celý český fotbal ve všech jeho strukturách ovládali rozhodčí. Nabyl jste stejného dojmu?

Nemyslím si, že to nejhorší vzešlo pouze od rozhodčích. Na hřišti jsou jejich chyby hodně vidět, u hráčů, jelikož to je kolektivní hra, může někdo ještě něco napravit. U rozhodčích ne. I když ledacos se dá nyní zachránit VARem. Bohužel po všech kauzách jsou rozhodčí vnímáni jako největší zlo. Ale všechno se dá změnit a napravit.

Nemám na mysli jen vliv na hřišti, ale hlavně v zákulisí. Ve strukturách
spolku, tedy lépe řečeno bývalí rozhodčí. Ovládali valné hromady, celý
systém počínaje okresy.

Já nikdy nebyl funkcionář, nikdy jsem se do toho nemotal, nemohu soudit. Určité lidi jsem znal, ale to je všechno. Ani jsem nikdy nebyl pověřen, abych pro někoho lobboval.

Aby se rozhodčí propracoval na vrchol, údajně musel být k systému loajální. Je to pravda?

To si nemyslím… Nebudu mluvit za ostatní, ale za sebe. S kamarády a kolegy asistenty jsme jeli po své cestě, s maximální podporou jeden druhému, s absolutní vzájemnou důvěrou. Šli jsme za svým cílem, nekoukali doprava ani doleva. Dosáhli jsme hodně. Nebyli jsme pod palbou, abychom museli něco ovlivnit anebo byli někým ovlivňováni. Všeho jsme dosáhli naší pílí a vůlí.

Nikdy jste neplnil zadání „vyšších zájmů“?

Ne. Přes dvacet let jsem působil v profesionálních soutěžích, každému mančaftu a každému funkcionáři se mohu podívat přímo do očí. I oni mně. Chybu jsem udělal, ale to je jiná věc. Žádné zadání, abych někoho poškodil, to určitě ne.

Myslíte, že kdyby panovalo v českém fotbale čistší prostředí, dosáhl byste víc?

Nikdy jsem nebyl konfliktní člověk, ale na druhé straně mám své zásady, přes ně si k tělu nikoho nepustím. Tak se chovám v byznysu, choval jsem se i na hřišti. Vždycky se mi takové fér jednání vrátilo. Ten systém, který tu panoval, mě tedy nesemlel. Distancoval jsem se od něj a zaměřoval jen sám na sebe, na své výkony. Kdo tomu podlehl, vstoupil do toho kolotoče, už z něj nevystoupil a nakonec ho to semlelo. To bylo pro mě velké varování.

Spolupráce se systémem však přinášela velké výhody…

Já jsem v žádném systému nejel a jsem na to hrdý. Opakuju – každému se mohu podívat do očí a s kýmkoli jít na pivo.

Věříte, že VAR hodně pomůže k očistě fotbalu a snížení podezíravosti
z nekalostí?

Byl jsem od počátku u toho, když se u nás zaváděl. Na mistrovství světa v Jižní Koreji dvacítek v roce 2017 jsem byl nominovaný v roli videorozhodčího, jako batole jsem se dostával k tomu, co vůbec obnáší. Pak se rozvíjel i u nás. Nastavily se mantinely a pravidla, pomáhali zahraniční odborníci – ať už Pawel Gil z Polska nebo Italové Nicola Rizzoli či Roberto Rosetti. Od fundovaných lidí jsme získávali zkušenosti. Mělo to vývoj, je škoda, kam se to nyní u nás dostalo. V UEFA to funguje, má to hlavu i patu, u nás se to bohužel pozastavilo, až zbortilo.

Úmyslně? Roman Berbr údajně prohlásil, že je nutno zpochybňovat VAR, aby mohl nadále všechno řídit.

Tuto informaci jsem neslyšel. VAR se bude muset u nás znovu kompletně restartovat. Dnes už si nelze představit, že by někdo přišel s tím, že ho nechce. Zbortilo se to tím, že se nyní s rozhodčími nepracovalo.

V čem?

Samozřejmě byla těžká doba na nějaké společné semináře, ale vše se dalo řešit distančně. Technika se neustále zlepšuje, ale podle mého chyběla vzájemná komunikace. Já se vždycky snažil své verdikty vysvětlit. I médiím. Vždycky jsem byl pro otevřenost. Jeden čas ale bylo mluvit o rozhodnutích vysloveně zakázané, pak bylo doporučováno, to mně nikdy nevadilo. Nejsem si vědom, že bych to někdy odmítnul. Komunikace je ve prospěch všech, ať je to otevřené. A také jaké jsou pokyny. U nás rozhodčí poslední půl rok nevěděli, co je dobře a co špatně. Komuniké z komise rozhodčích jim nic nepřinášela a jiný kontakt nebyl.

Jak se díváte na komisi vedenou Jozefem Chovancem?

Pan Chovanec sice nebyl odborník na danou problematiku, ale fajn a férový člověk. Svoji komisi měl sestavenou s odborníky. Jejich semináře a školení probíhaly pravidelně a měly hodnotu.

I soudy však konstatovaly, že komisi doopravdy řídil Roman Berbr.

Já v ní neseděl, tak nemohu posuzovat. Soudní procesy, které jsem ovšem tak bedlivě nesledoval, něco odhalily. Moji kolegové se bránili žalobám, byli přesvědčení, že mají pravdu a každý má svou pravdu bránit. To vnímám jako správné.

Prospělo, že nyní seděl v čele portugalský odborník Vítor Manuel de Melo Pereira?

To by asi měl vyhodnotit někdo jiný. Osobně jsem se tímto člověkem nesetkal, kontakt s námi byl jen jeden, a to při úvodním slovu, jen přes techniku. Další společné setkání už následně neproběhlo. Jak mám posuzovat jaro? Chybovost komentovat nebudu, to není kolegiální, ale byla o mnoho procent vyšší než předtím. Byl to opravdu extrém. Víc nemám co dodat.

You May Also Like